Na toulkách Dolomitickými Alpami mi byly obě psí kamarádky věrnými průvodkyněmi. Přibraly jsme do party ještě fenku labradorského retrívra, která byla neohroženou ochránkyní své paničky
Denně jsme vyrážely s rozradostněnou smečkou na celodenní toulky kolem alpských jezer, kde se obzvláště líbilo labradorce Baxy, kolem šťavnatých pastvin se stády krav, či kolem horských štítů s "pocukrovanými" vrcholy. 
Psí energie se zdála být nevyčerpatelná, často se pro nás vraceli s otázkou v očích -kde jste? pojďte už! a pro větší rozhled si vylézali na menší skaliska.
Večer spořádali každý svou dávku krmení (o poznání rychleji) a ráno nás zas pobízeli ocásky- jdeme ven!
Jen protahování po nočním odpočinku trvalo déle a bylo důkladnější.
:-)
